close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Kriminálka Miami

6. března 2008 v 18:37 | Terri |  Seriály
V roce 2000 začal na americké stanici CBS běžet seriál Kriminálka Las Vegas (CSI: Crime Scene Investigation). Tento seriál v produkci Jerryho Bruckheimera velice zručně kombinoval staré detektivky, moderní postupy a místy až vědeckofantastické vyšetřovací pomůcky. Byl moderně natočený a stal se ve Spojených státech natolik populární, že až do dnešních dnů neustále poráží ve sledovanosti jakoukoliv konkurenci. Finále 5. série dokonce napsal a režíroval Quentin Tarantino a tato epizoda se se svými 40 miliony lidmi u televizních obrazovek stala jedním z nejsledovanějších pořadů v historii. Bylo tedy jen otázkou času, kdy z této populární série vznikne nějaký spin-off. Nakonec vznikly hned dva. CSI: New York a právě CSI: Miami, kterou dnes začíná vysílat TV Nova.
Miamská parta detektivů je velmi podobná té z Las Vegas. Hlavounem je Horatio Caine (David Caruso), který nejprve dělal v oddělení bomb, ale potom se připojil k vědeckým vyšetřovatelům místa činu. V partě je dále Calleigh (Emily Procter), specialistka na balistiku; Eric (Adam Rodriguez) prohledává místa činu a je odborníkem na otisky prstů; Alexx je koronerka týmu, která si často s rozmašírovanými mrtvolami povídá; Tim (Rory Cochrane), který rozumí počítačům a často si na místě činu všímá věcí, které ostatní přehlédnou. A nakonec se k týmu přidává i Megan (Kim Delaney), která mu šéfovala před Horatiem, ale protože jí byl zavražděn během služby manžel, policista, na 6 měsíců od policie odešla. Společnými silami řeší případy vražd, občas nějakého toho bombového teroristu, domácí násilí, sem tam i únosy. Prostě všechno možné.
Kriminálka Miami se vlastně od svého lepšího bratříčka nijak zvlášť neliší. Detektivové vyšetřují případy, které mají během jednotlivým epizod řadu zvratů a nečekaných vyústění. Spíš než vyslýcháním svědků tráví čas prohledáváním místa činu, sbíráním milimetrových částeček vlasů a následným bádáním v policejních laboratořích vybavených přístroji, které pravděpodobně ještě ani neexistují (například by mě zajímalo, jaké bezpečnostní kamery mají v Miami v ulicích, když na nich dokáží tak čistě a ostře přibližovat - rozhodně minimálně HDTV). Seriál je i velmi podobně natočený. Používá nezvyklé úhly kamery, občas zběsilý videoklipový střih, barevné obrazové filtry. V průběhu vyšetřování vidíme flashbacky událostí, jež se staly během kriminálního činu, občas nás autoři také oblaží efektními trikovými scénami, ve kterých například proniká kulka lidským tělem nebo nás kamera zavede až do útrob některého z důkazů. Jediný rozdíl je, že v Kriminálce Miami se děje o něco víc akce venku než v laboratořích, jako je tomu u verze z Las Vegas.
Vyšetřování bývá velice zajímavé. V první epizodě detektivové řeší podezřelý pád letadla, ve druhé se pro změnu zabývají bombovým teroristou a ve třetím díle naleznou v žaludku vyloveného žraloka část lidského těla a postupně zjišťují, že šlo možná přeci jen o vraždu a ne náhodný útok krvelačného zvířátka. Seriál má výhradně epizodní způsob vyprávění, takže na sebe jednotlivé díly příliš nenavazují. Na začátku se tým detektivů dostává a místo činu, na konci ho obvykle vyřeší. Divák tak nemusí vidět všechny díly, aby byl neustále v obraze. Díky zvratům, které jsou nedílnou součástí CSI, díly velice slušně ubíhají. Ač se na začátku podle různých důkazů začne rýsovat naprosto jasná verze případu, náhle se objeví něco nového, přidá to do vyšetřování víc světla a nakonec zjišťujeme, že bylo všechno úplně jinak.
Kriminálka Miami ale trpí podobnými nedostatky jako jeho předchůdce. Seriál nemá příliš času zaměřovat se na jednotlivé postavy, takže ty se stávají téměř nezajímavými. O jednotlivých detektivech se dozvídáme v každém díle jen velmi kusé informace, někdy vůbec nic. Když pak dojde k tomu, že je nějaká zabita (a že i to se stává), skoro nám jich ani není líto. V Kriminálce Las Vegas minimálně funguje vtipkování a interakce mezi jednotlivými postavami. Tady nic z toho není. Až na pár čestných výjimek tu chybí jakýkoliv humor, což je velká škoda. Jediný, kdo to zachraňuje, je poměrně šibnutá koronerka, která si ráda vykládá s těly, na kterých pracuje a občas utrousí příjemně cynickou hlášku typu: "Nevím kolik je tu těl. Záleží na tom, jak půjdou poskládat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama